Praktický průvodce kvalitou
Každý, kdo má zájem vybrat z nepřeberné nabídky na trhu vhodný produkt s obsahem klíčových omega-3 mastných kyselin - eikosapentaenové (EPA) a dokosahexaenové (DHA) - by se měl zajímat o ukazatele, které pomáhají rozlišit mezi formálně vyhovujícím výrobkem a skutečně kvalitním doplňkem stravy.
V praxi se standardně řeší následující výzvy:
1. Množství účinných látek.
V naprosté většině případů se jedná o obsah EPA a DHA, výjimečně výrobci uvádí i kyselinu dokosapentaenovou (DPA). U kvalitních koncentrátů tvoří tyto omega-3 přibližně 60 % a více objemu oleje. To znamená, že jedna 1000 mg kapsle může obsahovat přes 600 mg kombinace EPA+DHA, levnější produkty obsahují podstatně menší koncentraci účinných látek.
Je proto důležité číst etikety a sledovat skutečný obsah EPA a DHA na dávku.
2. Čistota výrobku.
Konkrétně se řeší riziko kontaminace těžkými kovy a organickými chemikáliemi. U doplňků stravy je zákonnou povinností výrobce zajistit, aby výrobek nepřekračoval povolené limity kontaminantů. To ale neznamená, že je každá šarže automaticky testována nebo že jsou výsledky kontroly dostupné spotřebiteli. Státní dohled je spíše namátkový a zaměřuje se na splnění bezpečnostního minima. Renomovaní výrobci proto jdou nad rámec zákonných požadavků, oleje s obsahem omega-3 cíleně čistí od těžkých kovů a organických polutantů a každou šarži testují v nezávislých laboratořích. Tím poskytují spotřebiteli jistotu, že výrobek není jen „legálně v pořádku“, ale skutečně kontrolovaný z hlediska čistoty a kvality.
Má proto smysl hledat takové produkty, u nichž lze dohledat nezávislé testování čistoty jednotlivých šarží.
3. Oxidační stabilita oleje.
Omega-3 mastné kyseliny velmi snadno a rychle podléhají oxidaci působením kyslíku, světla a tepla, což vede ke vzniku peroxidů a žluknutí oleje. Takto postižený zdroj O3 nejenže ztrácí svoji účinnost, ale je i zdravotně rizikový (působí v těle prozánětlivé).
Kvalitní výrobci proto zpracovávají olej šetrně:
- minimalizují kontakt se vzduchem,
- chrání jej před teplem a světlem,
- pro jistotu přidávají antioxidanty jako ochranu.
Důsledně také sledují oxidační stabilitu oleje podle doporučení odborné organizace GOED (Global Organization for EPA and DHA Omega-3), která stanovuje mezinárodně uznávané limity pro hodnocení čerstvosti a stability omega-3 olejů.
V praxi se hodnotí zejména tyto parametry:
- Peroxidové číslo (PV) - slouží jako ukazatel rané fáze oxidace a udává, zda je olej čerstvý.
- Anisidinové číslo (AV) - zachycuje pozdější rozkladné produkty, které jsou zodpovědné za žluklou chuť a zápach.
- TOTOX (Total Oxidation Value) - kombinuje obě hodnoty a poskytuje celkový obraz o kvalitě oleje.
Nízké hodnoty (peroxidové číslo nepřesahuje 5 meq/kg, anisidinové číslo zůstává pod 20 a hodnota TOTOX je nižší než 26) znamenají stabilní, málo oxidovaný a kvalitní omega-3 doplněk.
4. Obsah antioxidantů.
Jako ochranu před oxidací přidávají výrobci do rybích olejů antioxidanty:
Nejčastěji se používá vitamin E, který je rozpustný v tucích a dokáže v oleji zachytávat volné radikály.
Jeho účinnost závisí na:
- Dávce.
V nízkých koncentracích působí velmi efektivně, ve vysokém množství může mít ale prooxidační účinek. Proto se používá v dávkách, které poskytují antioxidační ochranu, aniž by narušovaly oxidační stabilitu samotného oleje.
- Formě.
Je rozdíl v účinku mezi izolovaným alfa-tokoferolem a přirozenou směsí tokoferolů a tokotrienolů, která dohromady představuje komplex vitaminu E. Směs z pozice synergického účinku poskytuje širší antioxidační ochranu (jednotlivé formy se vzájemně doplňují a stabilizují), kdežto izolovaný alfa-tokoferol může při vyšších dávkách narušovat rovnováhu antioxidantů v oleji.
Další významnou látkou je astaxanthin:
Jedná se o karotenoid se silnými antioxidačními účinky, který se přirozeně vyskytuje v mořských řasách a v potravním řetězci se akumuluje například v krillu a lososech, kde přispívá ke zvýšení oxidační stability lipidů. Ve srovnání s vitaminem E je astaxanthin cenově náročnější, ale jeho silný antioxidační účinek umožňuje efektivní použití v nízkých koncentracích.
Specifickou skupinou antioxidantů jsou polyfenoly:
Do omega-3 olejů přidávají nejčastěji ve formě rostlinných extraktů, typicky z rozmarýnu nebo z olivových listů. Významným zástupcem je hydroxytyrosol, silný polyfenol z oliv, který prokazatelně zvyšuje oxidační stabilitu olejů.
Polyfenoly se často používají v kombinaci s dalšími antioxidanty, kde přispívají k udržení kvality omega-3 během skladování.
Použité antioxidanty a jejich forma tedy patří mezi důležité ukazatele kvality omega-3 doplňku, protože rozhodují o tom, jak dobře je olej chráněn před oxidací v průběhu skladování i užívání. Je důležité ale zdůraznit, že žádný antioxidant nedokáže oxidaci zcela zabránit, pokud je olej špatně skladován nebo už po expiraci. Je proto nutné tuto skupinu doplňků správně skladovat, nejlépe v chladu a temnu a po otevření ideálně v lednici.
Součástí procesu volby správného produktu je i rozhodnutí, jakému typu omega-3 doplňku dáme přednost. Možnosti jsou následující:
Rybí olej.
Nejrozšířenější typ omega-3 doplňku. Vyrábí se z tuku ryb (nejčastěji sardinek nebo ančoviček) nebo z rybích jater (běžně z tresčích). Rybí olej vždy obsahuje EPA i DHA v přirozené formě triacylglycerolů, běžně obsahuje kolem 18 % EPA a 12 % DHA, což odpovídá přírodní koncentraci v rybím tuku. Existují ale i koncentrované rybí oleje, kde podíl omega-3 dosahuje 50 - 70 %. Tohoto stavu se docílí tzv. molekulární destilací, při které se mastné kyseliny dočasně převedou na ethyl-estery, koncentrují, a pak opět přemění na re-esterifikované triglyceridy. Výhodou triglyceridové formy (přírodní nebo re-esterifikované) je totiž o něco lepší vstřebatelnost oproti formě ethyl-esterů. Naproti tomu ethyl-estery omega-3 jsou hůře vstřebatelné zejména nalačno, je nutné je brát s jídlem obsahujícím tuk, aby se vstřebaly. Většina kvalitních suplementů proto dnes používá triglyceridovou formu (případně volné mastné kyseliny), zatímco ethyl-estery se objevují především u některých léčivých přípravků a u produktů orientovaných především na cenu.
Uvedení formy omega-3 je známkou transparentnosti výrobce a pomáhá spotřebiteli odhadnout biologickou dostupnost i kvalitu použité suroviny.
Krillový olej.
Pochází z antarktického krillu (drobní korýši), má přirozeně načervenalou barvu díky obsahu astaxanthinu. Omega-3 jsou v tomto zdroji vázány částečně v triglyceridech a z velké části na fosfolipidy (lipidy tvořící buněčné membrány krillu). Díky tomu má krillový olej velmi dobrou vstřebatelnost. V praxi tedy i menší dávka takového doplňku může zvýšit hladinu EPA/DHA v krvi podobně jako vyšší dávka rybího oleje. Nevýhodou je naopak nižší koncentrace EPA a DHA (500 mg krillového oleje obsahuje přibližně 60 mg EPA a 30 mg DHA, kdežto 500 mg koncentrovaného rybího oleje může obsahovat i 300 - 400 mg EPA+DHA). Krillový olej je tedy vhodný spíše pro ty, kdo preferují menší kapsle a nevadí jim vyšší cena za jednotku omega-3. Jeho výhodou je naopak přítomnost astaxanthinu a fosfolipidová forma omega-3 (důležitá pro strukturu a funkci buněčných membrán nervového systému).
Olej z mořských řas.
Vyrábí se kontrolovaným pěstováním mikrořas (Schizochytrium), které přirozeně produkují omega-3 (zajímavostí je, že hlavním zdrojem EPA a DHA v potravním řetězci jsou mikrořasy, ryby je - až na malé výjimky - nevyrábějí, ale pouze akumulují). Tento zdroj obsahuje výrazně vyšší zastoupení DHA, proto se často doporučuje těhotným ženám, které nejí ryby, kvůli vývoji plodu. Nevýhodou je vyšší cena v přepočtu na gram omega-3 a obvykle o něco nižší obsah EPA.
Kvalitou a čistotou si ale tyto rostlinné zdroje rozhodně nezadají s rybími - řasy se pěstují v uzavřených nádržích, takže výsledný olej neobsahuje těžké kovy ani jiné kontaminanty z oceánu.
Teprve při zohlednění všech těchto faktorů - od obsahu a formy EPA a DHA, přes čistotu a oxidační stabilitu až po použití vhodných antioxidantů a zdroj suroviny - lze mluvit o omega-3 doplňku, který má reálný potenciál přinést očekávaný zdravotní přínos.
